Takříkajíc pět minut před dvanáctou schválily evropské instituce v polovině prosince evropský rozpočet na dalších sedm let. Tím odvrátily hrozbu přerušení klíčových evropských programů a zároveň stvrdily historickou dohodu o rekordním navýšení evropského rozpočtu. Co bude víceletý finanční rámec znamenat pro Česko? Kdy lze očekávat spuštění nových programů?

Nový rozpočet EU je v mnoha ohledech revoluční a trhá hned několik rekordů, které stojí za zmínku. Na prvním místě jde o velikost rozpočtu. Kvůli potřebě pomoci evropské ekonomice na nohy z koronavirového ochrnutí se lídři sedmadvacítky shodli na dočasném navýšení sedmiletého rozpočtu EU, který čítá 1 074 mld. eur, o dalších 750 mld. eur pro období 2021-23. Ačkoli navýšení je plánováno jako dočasné, tuto dohodu lze nepochybně považovat za prolomení pomyslné hranice pro objem peněz, který lze skrze evropský rozpočet mezi členskými státy přerozdělovat.

Dalším rekordem je podíl prostředků, které mají být směřovány na podporu zelené transformace ekonomik. Zhruba 30 %, tedy 552 miliard eur. Státy sedmadvacítky se na prosincovém summitu zavázaly ke snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % oproti roku 1990, ovšem zároveň přislíbily vysoké náklady s tím spojené masívně podpořit z evropského rozpočtu.

Revoluční je i rozhodnutí o financování 750 mld eur, kterými se pro období 2021-2023 rozpočet EU navyšuje. Unie se poprvé výrazně zadluží. Evropská komise bude vydávat dluhopisy se splatností až 30 let. Mechanismus půjčování na evropských trzích Komise zná již z minulosti, ovšem nikdy nebyl použit v takovém objemu a nikdy se z vypůjčených peněz nefinancovaly granty členským státům, pouze půjčky.

Zásadní novinku přináší dohoda o postupném zavádění nových vlastních zdrojů pro příjmovou stranu rozpočtu, které mají pomoci splácet vypůjčené prostředky po roce 2027. Již letos by měly do evropského rozpočtu začít plynout poplatky z nerecyklovaných plastových obalů. Do poloviny roku Komise předloží návrh na uhlíkovou přirážku pro produkty ze třetích zemí s vyhlídkou na její zavedení od ledna 2023 a návrh nového zdroje založeného na příjmech z emisních povolenek. Komise byla vyzvána, aby do poloviny roku 2024 zpracovala i možnosti dalších zdrojů, jako je daň z finančních transakcí nebo příspěvek velkých korporací.

A konečně, významnou inovací pro evropský rozpočet je hojně diskutované podmínění čerpání evropského rozpočtu dodržováním principů právního státu. V případě, že některá z členských zemí poruší zásady právního státu, mohou jí být – na základě rozhodnutí kvalifikovanou většinou - pozastaveny platby z unijního rozpočtu. Tato politicky citlivá otázka držela v šachu celé schvalování rozpočtu. Nakonec se lídři dohodli na kompromisu, podle kterého Komise případnou akci zahájí až poté, co se k souladu nařízení s právem EU vyjádří Evropský soudní dvůr.

Co bude znamenat víceletý finanční rámec pro Česko?

Především masivní finanční injekci v době, kdy se státní rozpočet potýká s historicky nejvyšším schodkem a možnost státu investovat do rozvoje ekonomiky je omezená. ČR by měla v příštím sedmiletém období získat z evropského rozpočtu zhruba 1 bilion korun, přičemž většina prostředků se bude koncentrovat do první poloviny období. Navíc bude pro Českou republiku k dispozici zhruba 150 mld. z mimorozpočtového Modernizačního fondu a dalších až 380 mld. korun si Česko může půjčit z Nástroje pro oživení a odolnost. Lze říci, že v nejbližších letech se toky peněz z EU do ČR zdvojnásobí. Ke klasickým strukturálním fondům přibude Nástroj pro oživení a odolnost na podporu post-covidového oživení a modernizace ekonomiky, Fond spravedlivé transformace na podporu transfstormace uhelných regionů a Modernizační fond pro zelenou transformaci. Zatímco nyní představují „investiční peníze“ z rozpočtu EU zhruba 1,5 % HDP, v příštích třech letech lze očekávat investiční injekci až 3 % HDP ročně.

Podmínkou pro otevření evropských kohoutků je schválení příslušné legislativy pro každý program. To lze nejdřív očekávat u již existujících programů jako strukturální fondy nebo např. programu Horizont či Erasmus, kde byla legislativa již předběžně dohodnuta a čekalo se pouze na schválení celého víceletého finančního rámce a návazně i rozpočtu pro rok 2021. U strukturálních fondů nyní členské státy dojednávají s Evropskou komisí Dohodu o partnerství a jednotlivé operační programy tak, aby se mohly rozběhnout kolem poloviny tohoto roku.

Dobrou zprávou je dosažení dohody 17. prosince mezi Evropským parlamentem a Radou EU ohledně Nástroje pro oživení a odolnost, ze kterého má být financován Národní plán obnovy. Finální schválení legislativy lze očekávat v únoru, dalším krokem je projednání národních plánů pro oživení a odolnost, které členské státy mají Evropské komisi předložit do 30. dubna. Podmínkou pro spuštění Nástroje pro oživení a odolnost je ovšem i zajištění zdrojů již zmíněnými výpůjčkami na finančních trzích. K tomu může Komise přistoupit až poté, co bude schváleno nařízení o vlastních zdrojích, které upravuje příjmovou stranu rozpočtu EU. K tomu je třeba nejen jednomyslná shoda členských států, ale i ratifikace všemi národními parlamenty. Lze jen doufat, že historická dohoda o rozpočtu, které bylo těžce dosaženo na úrovni lídrů, získá podporu i v národních zákonodárných sborech.

Zdrojem článku je Měsíčník EU aktualit, číslo 208, leden 2021

Autorem článku je Pavlína Žáková, Zastoupení Evropské komise