Cíle reagují jak na vývojové trendy posledních let, tak na koronavirovou krizi. Evropská unie bude podle dosavadních informací štědrá, do České republiky by mělo na politiku soudržnosti přitéct asi 550 mld. Kč, které budou mířit k zelenější, bezuhlíkové, inteligentnější, propojenější, sociálnější Evropě bližší svým občanům.

Další prostředky až do výše 960 mld. Kč by mělo být k dispozici z dalších evropských iniciativ. V následujících letech budou podporovány aktivity s podtextem:

• Inovace
• Digitalizace
• Ekonomická transformace
• Cirkulární ekonomika
• Obnovitelné zdroje a úspory energie
• Udržitelný rozvoj měst
• Rozvoj vzdělávání
  

S napětím očekáváme program Ministerstva průmyslu a obchodu, který rozděluje finanční prostředky z EU do programů určených podnikatelským subjektům. Zde bude k dispozici téměř 80 mld. Kč. Finance budou určeny především na posílení výzkumu a vývoje v podnicích a rozšíření jejich spolupráce s výzkumnými a vzdělávacími institucemi. Velký důraz bude kladen na zintenzivnění a zkvalitnění digitalizace a automatizace zejména malých a středních podniků. Dlouhodobě jsou a i nadále budou podporovány investice týkající se snižování emisí v podnicích, nízkouhlíkového hospodářství a regenerace nevyužívaných objektů, tzv. brownfieldů. 

Nově bude dotováno oběhové hospodářství (např. systémy minimalizace odpadů a materiálové náročnosti výroby) na využívání druhotných surovin ve výrobě či pořízení technologií a systémů pro optimalizaci spotřeby vody a eliminaci plýtvání vodou. Záměrem zůstává i podpora důležitého prvku spojeného s výše uvedenými cíli, a to je investice do rozšiřování a budování sítí vysokorychlostního internetu.

Ochuzeny nebudou ani další dotační programy, kde na dopravu poplyne 125 mld. Kč, do investic v rámci životního prostředí bude z prostředků EU alokováno 61,1 mld. Kč, do programů Ministerstva práce a sociálních věcí asi 36 mld. Kč a v rámci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy půjde
64 mld. Kč. Na projekty financované Ministerstvem pro místní rozvoj je alokováno 123 mld. Kč a tyto prostředky budou směřovat zejména do veřejného a sociálního sektoru, zdravotnictví či vzdělávání. 

Stěžejními budou ovšem peníze, které budou nově rozdělovány v rámci Modernizačního fondu, jehož alokace pro Českou republiku je přibližně 150 mld. Kč. Tyto peníze jsou určeny na projekty mířící na oblast klimatu a energetiky, které přispívají k zajištění přechodu EU na udržitelnější hospodářství. Novinkou je Operační program Spravedlivá transformace, který je určen pro bývalé uhelné regiony, tedy kraje Karlovarský, Moravskoslezský a Ústecký. Alokováno je zde více než 42 mld. Kč.

V současnosti je očekáván Národní plán obnovy, který má v gesci Ministerstvo průmyslu a obchodu, kdy byl v reakci na očekávané dopady pandemie COVID-19 na jednotlivé členské státy Evropské unie zřízen Nástroj pro oživení a odolnost (Recovery and Resilience Facility, RRF). Předběžně by mělo do ČR plynout pro oživení ekonomiky až 7,1 mld. eur.

V tomto směru budu asi stručný. Ačkoliv rok 2021 je již téměř v polovině, příprava operačních programů stále probíhá a jelikož díky zapojení do významných pracovních skupin průběžně čerpáme zásadní informace, jsme si rovněž vědomi toho, jak rychle se vše vyvíjí a mění. Jsme proto dosud opatrní v poskytování “zaručených” informací a lákání klientů na možnosti, které nemusí následně nastat. Navíc, jedna věc jsou teoretické informace a jiná jejich následné převedení do praxe.

Pro příklad nemusíme jít daleko. Při startu minulého programového období bylo neustále propagováno zjednodušení administrace a sjednocení metodik. Ve výsledku se tak nestalo, neb mnohokrát musí žadatelé dokládat skutečnosti, které jsou státní správě volně dostupné. A jednotná metodika? Tu nenaleznete ani v tom nejmenším, tedy v rámci udělování plných mocí.

S jistotou tedy mohu nyní avizovat jen následující - Praha již nebude mít svůj vlastní operační program a Zemědělci si budou muset na obdobu Programu rozvoje venkova počkat nejméně do roku 2022.

Toto je poměrně subjektivní téma. Věřím, že kdyby ses dotázala sta respondentů, dostala bys množství různých odpovědí. Pro každého může být zajímavé a lákavé něco jiného. Nicméně, pokud budu čerpat ze zkušeností Grantiky, pak jednoznačně energeticky úsporné projekty.

A ty budou v hojné míře podporovány i v dalším programovém období.

Samozřejmě již zmíněné Úspory energií, kde byla prodloužena výzva až do konce června.

Pro zamědělce, včetně těch mladých začínajících a potravináře pak byly vyhlášeny výzvy z Programu rozvoje venkova.

A v neposlední řadě je tu naše oblíbené VaVaI trio: Aplikace - Inovace - Potenciál.

Kupodivu překvapivě dobře. Naštěstí jsme byli na podobnou situaci dobře připraveni a pro kolegy nebyl vážný problém přejít z práce v kanceláři na home office.

Pozitivmě je třeba hodnotit i komunikaci s klienty, v té přinesla krizová opatření dokonce i částečné zlepšení. Naším dlouhodobým trendem totiž bylo co nejvíce jednání realizovat prostřednictvím médií - telefon, e-mail, skype a pod. Ale mnozí klienti stále trvali na osobních setkáních, která však nyní nebyla možná.

A ejhle, náhle už komunikace po síti nebyla u většiny problémem, takže se naše spolupráce dokonce mnohdy zkvalitnila a zintenzivnila.

Na druhou stranu, všeho moc škodí a čím dál víc kolegů začíná trpět dlouhodobým odloučením od kolegů a kancelářského ruchu. A ačkoliv stále podávají co nejlepší výkony, cítím na nich, že už by bylo potřeba se vrátit ke stavu před koronou.

No, snad se již brzy dočkáme.