Český plán pro oživení a odolnost, který v polovině července získal souhlas Evropské komise, byl 8. září schválen i Radou ministrů financí EU. Tím se pro Českou republiku otevírá cesta k využití téměř 180 miliard korun pro obnovu ekonomiky v post-covidovém období. Na nejdůležitější otázky nám odpovídá Pavlína Žáková ze Zastoupení Evropské komise v ČR.
Z čeho je Národní plán obnovy financován?
Plán obnovy je financován z nového unijního Nástroje pro oživení a odolnost, který byl vytvořen po dohodě všech států Unie na podporu hospodářského oživení po koronavirové krizi. Na tento nástroj si Komise vypůjčuje na finančních trzích jménem EU. Půjčky se začnou splácet až po roce 2027 – buď z vyšších příspěvků členských států do unijního rozpočtu nebo z nových zdrojů evropského rozpočtu (např. digitální daň).
Co je cílem plánů obnovy?
Cílem je poskytnout členským státům, jejichž veřejné rozpočty jsou v důsledku pandemie pod velkým tlakem, chybějící prostředky na podporu hospodářského oživení. Zároveň mají být tyto dodatečné finance použity na investice a reformy, jež ekonomiku posunou o úroveň dále a zvýší její růstový potenciál. Jedná se o velkou příležitost pro Českou republiku modernizovat ekonomiku a zainvestovat do oblastí, na které normálně peníze v rozpočtu nezbývají. Zároveň jde o příležitost pokročit s reformami, které se dlouho nedařilo prosadit.
Jaký je rozdíl mezi Národním plánem obnovy a kohezními fondy?
Rozdílů je celá řada. Zatímco u kohezních fondů se prostředky z evropského rozpočtu proplácejí na základě skutečně vynaložených nákladů, u plánu obnovy se tak bude dít na základě dosažení tzv. cílů a milníků, na kterých se Česká republika s Evropskou komisí dohodla. Dalším rozdílem je způsob řízení: zatímco u kohezních fondů rozhodují o jednotlivých výzvách, programech a výběru projektů české orgány, u Národního plánu obnovy musela alespoň se základními obrysy jednotlivých investic či grantových schémat souhlasit Evropská komise. Na rozdíl od kohezních fondů se u prostředků z Národního plánu obnovy nepožaduje národní spolufinancování, tedy 100 % jde z evropského rozpočtu.
Jak se bude Národní plán obnovy realizovat?
V praxi se velká část plánu bude realizovat prostřednictvím grantových schémat a programů vypisovaných jednotlivými ministerstvy a financovaných nejprve ze státního rozpočtu. Podniky, obce, školy, nemocnice a další příjemci tak budou muset sledovat vypisování výzev a programů. V některých případech – například stavba nové univerzitní nebo nemocniční budovy – půjdou příjemcům investiční prostředky přímo.
Kdy začnou prostředky z Plánu obnovy do Česka plynout a dokdy musejí být vyčerpány?
Schválením plánu obnovy Česko získalo nárok na předfinancování ve výši 13 % alokace, tj. zhruba 23 miliard korun. Ty by měly dorazit do Česka po podpisu grantové dohody s Evropskou komisí koncem září nebo počátkem října. Další splátka může do Česka zamířit v polovině roku 2022, ovšem pouze pokud budou splněny specifické milníky týkající se systémů auditu a kontroly a prevence střetu zájmů. Česká republika bude poté žádat Evropskou komisi dvakrát ročně o proplacení adekvátní části plánu obnovy, a to na základě splnění konkrétních cílů (např. počet postavených zařízení péče o děti) a milníků (například schválení konkrétního zákona). Milníků a cílů je v českém plánu 244 a jejich plnění je rozvrstveno po celé uznatelné období 2020-2026. Poslední žádosti o platbu musí Česko do Bruselu poslat do srpna 2026.
Na které oblasti půjde nejvíce peněz?
Největší balík prostředků – zhruba 36 mld korun - bude směřovat na energeticky účinné budovy. Česko čeká velká renovační vlna - plán počítá s masívním zateplováním a renovací veřejných budov i rezidenčního bydlení. Do této kategorie spadá i výstavba a rekonstrukce zařízení péče o děti a o seniory, kde všechna nově otevřená zařízení budou splňovat kritéria energetické účinnosti. Téměř 29 mld korun je určeno pro udržitelnou dopravu, zejména železnice, stavbu dobíjecích stanic pro elektromobily, nákup nízkoemisních vozů pro městskou dopravu a budování cyklostezek. Třetím největším balíkem je zdravotnictví – plán by měl financovat stavbu a vybavení nemocnic, programy pro prevenci rakoviny, zavádění elektronického zdravotnictví i vznik nových zařízení dlouhodobé péče komunitního charakteru.
A co střet zájmů?
Česká republika musí před první žádostí o platbu z Národního plánu obnovy splnit osm specifických podmínek, které mají zajistit robustní systémy auditu a kontroly a dostatečnou prevenci střetu zájmů. Česko se zavázalo upravit legislativu, metodické dokumenty a registry příjemců tak, aby byly v souladu s evropskou legislativou. U Národního plánu obnovy tak bude prevence střetu zájmů zajištěna ještě před začátkem čerpání. Odstranění nedostatků v této oblasti napomůže vyřešit i podobné systémové problémy v oblasti kohezních fondů.
Pavlína Žáková
Zastoupení Evropské komise v ČR
Zdrojem článku je Měsíčník EU aktualit září 2021