Dotace z EU jsou součástí našeho života již bezmála dvacet let. Mnozí žadatelé se stali již zdatnými matadory, kteří si troufají podávat své projekty bez pomoci poradenských agentur a mnozí úspěšně. Je však jen málo těch, kdo si uvědomují, že samotné povědomí o pořizované investici či neinvestičních potřebách nestačí a příprava žádosti není jen o slohovém cvičení podle předem dané osnovy.
Jak v praxi stále zjišťujeme, potenciální uchazeči o dotace vidí před sebou primárně dotační peníze, ale nemají provedenou důkladnou ekonomickou přípravu. Podrobněji jsme toto téma probrali s Ing. Borisem Páčem, projektovým manažerem ve společnosti Erste Grantika Advisory, a.s., dlouholetým specialistou na ekonomickou část projektů.
Borisi, Vy máte na starosti ve společnosti Grantika přípravu ekonomik pro žádosti o dotace. Vaši kolegové často říkají, že jste v rámci procesu klíčovou osobou. Jak to?
Zřejmě proto, že ekonomika je ve většině projektů opravdu klíčová, a to i přesto, že opticky tvoří jen malou část zpracovávaných podkladů. Žadatelé o dotaci si musejí uvědomit, že získání dotace není jen o tom, dostat zaplacenou část pořizovací ceny investice, ale také svůj podnikatelský záměr dostatečně finančně zdůvodnit a obhájit. Což se ne vždy děje a vidina získání dotace přebíjí samotný účel pořízení investice a finanční plán je tvořen až zpětně.
No, je jasné, že je potřeba přemýšlet nad návratem investice, případně úroků z úvěru na její pořízení, ale proto přeci k investici podnikatelé přistupují, ne?
De facto ano, ale nezapomínejme, že zde se pohybujeme ve světě dotací, který má svá specifika a pravidla. Součástí podnikatelského záměru či studie proveditelnosti je kapitola finanční analýza projektu. Jako podklad pro tuto kapitolu slouží finanční plán, který musí být sestaven již na začátku, kdy o záměru uvažujeme a měl by vycházet z realistických očekávání vzhledem k velikosti samotné výše investice. Projekt je hodnocen na základě kriteriálních ukazatelů, které jsou vypočteny z cash flow, jako podklad slouží finanční plán. Hodnoty vypočtených kriteriálních ukazatelů musí zapadat do předem nastavených mantinelů daných v modulu CBA systému ISKP, aby projekt (záměr) vyhovoval. Projekty nesmějí být příliš ziskové, na druhou stranu ani příliš ztrátové, aby žadatel požadavkům vyhověl. U některých programů je přiměřená ztrátovost projektu bez započítané dotace podmínkou.
O jaké projekty se jedná? Žádný podnikatel přeci nerealizuje investici, která by pro něj znamenala ztrátu.
Nesmíme však zapomínat, že dotace nejsou určeny jen podnikatelům, ale i do oblasti veřejného sektoru. A zisk u rekonstrukce chodníku či pořízení vybavení pro poskytovatele sociálních služeb asi nikdo nepředpokládá.
Pravda. A co projekty neinvestičního charakteru. Ty asi také nebývají přímo ziskové, že?
Ano, přímo ziskové nebývají, ale nepřímo by měly být určitě. Například v případě VaV projektů u dotace na osobní náklady nebo služby expertů předpokládáme, že bude něco zkoumáno, vyvíjeno a následně dojde k uvedení toho vybádaného do praxe a umístěno na trh. A tady už jsou výsledky ocenitelné a případné výnosy měřitelné.
A jsou, mimo finanční analýzy, i další ekonomické parametry, které jsou pro zájemce o dotace důležité?
Ještě před tím, než vůbec začneme konzultovat podnikatelský záměr, je potřeba ověřit finanční zdraví žadatele. Firmy, které jsou předlužené, dlouhodobě ve ztrátě a neplatí daně, na dotace de facto dosáhnout nemohou.
Máte pro zájemce na závěr nějaká doporučení či shrnutí, na co by měli dbát?
U podnikatelského záměru je třeba správně sestavit rozpočet, vědět, alespoň řádově, jaké plánujeme navýšení tržeb či úsporu materiálu a energií, jestli v provozní fázi budeme potřebovat další zaměstnance, jestli nám porostou i provozní náklady. Dále je třeba zvážit formu financování podnikatelského záměru, zda budou stačit vlastní prostředky či cizí (půjčka, úvěr…), jestli projekt etapizovat, vzhledem k tomu, že k proplacení dotace u většiny projektů dochází až po realizaci, je nutné si předem zajistit finanční prostředky na celý projekt.