31. ledna 2022
Aktuality
Energetická krize přetrvává, ani nulové DPH, zdá se, nic momentálně neřeší. Klienti zkrachovalých dodavatelů odkázaní na DPI jsou těmito společnostmi „propouštěni“ ke konkurenci jen velmi pomalu. V minulém čísle našeho seriálu jsme představili jeden z možných nástrojů, které mohou využít podnikatelské subjekty. Ale postižen je i veřejný a neziskový sektor. Proto se v tomto čísle zaměříme na aktuální dotační příležitost na energeticky úsporné projekty těchto žadatelů.
Od prvního prosince je zahájen příjem žádostí z Národního programu Životní prostředí (NPŽP) o dotace na snížení energetické náročnosti veřejných budov. Ačkoliv se jedná primárně o výzvu určenou projektům, které nebyly z důvodů nedostatečné alokace podpořeny v rámci 146. výzvy Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), lze podávat i projekty zcela nové.
„Mnozí žadatelé, kteří podali své projekty do 146. výzvy OPŽP, obdrželi ještě dříve, než došlo k jejich vyhodnocení, informační depeši s doporučením, aby, z důvodu vysokého přetlaku, podali svůj projekt právě v rámci této výzvy,“ komentuje tento fakt Vratislav Kubík, teamleader ze společnosti Erste Grantika Advisory, a.s.
Finance, které byly pro tuto výzvu alokovány z Národního plánu obnovy, jsou určeny zejména na:
- Zateplení obvodového pláště budovy.
- Výměnu a renovaci (repasi) otvorových výplní.
- Realizaci opatření majících prokazatelně vliv na energetickou náročnost budovy nebo zlepšení kvality vnitřního prostředí (např. rekonstrukce a modernizace vnitřního osvětlení, systémy měření a regulace vytápění a větrání, opatření zlepšující prostorovou akustiku, opatření zabraňující letnímu přehřívání).
- Realizaci systémů nuceného větrání s rekuperací odpadního tepla.
- Realizaci systémů využívajících odpadní teplo.
- Výměnu zdroje pro vytápění, chlazení nebo přípravu teplé užitkové vody s výkonem nižším než 5 MW využívajícího fosilní paliva nebo elektrickou energii za účinné zdroje využívající biomasu, tepelná čerpadla, kondenzační kotle na zemní plyn nebo zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla nebo chladu využívající obnovitelné zdroje nebo zemní plyn.
- Instalaci fotovoltaického systému, včetně akumulace elektrické energie.
- Instalaci solárně-termických kolektorů.
„Pro neúspěšné žadatele je 146. výzvy OPŽP je dobrou zprávou, že dolní hranice dotace je navýšena o 10 procentních bodů. A uvážíme-li, že alokace této výzvy je jen o necelou polovinu vyšší, než alokace 146. výzvy, obávám se, že zde opět nastane výrazný přetlak žádostí. Proto je třeba připravit a podat žádost co nejrychleji,“ hodnotí situaci Kubík.
Aby měl projekt nárok na dotaci, musí být dosaženo minimálně 20% úspory konečné spotřeby energie, nebo 10%, jedná-li se o památkově chráněnou budovu. Vyšší úspora pak může znamenat i vyšší procento dotace. Rozhodující není ovšem jen základní úspora, ale pro získání dotace či lepší poměr financování je nutné splnit i další kritéria.
K energetickým úsporám Vratislav Kubík podotýká: „Nepodceňujte zpracování energetického auditu, jedná se o klíčový dokument, jehož kvalita výrazně ovlivní celý projekt nejen ve stádiu přípravy. Jeho zpracovatele vybírejte pečlivě a raději investujte více do renomovaných auditorů s dotačními zkušenostmi.“
Způsobilost výdajů počíná již od 1. 1. 2020 a lze podávat žádosti i na projekty již dokončené, ovšem za předpokladu, že byli dodavatelé řádně vysoutěženi.
„Vzhledem faktu, že většina žádostí bude spojena s realizací stavebních prací, u kterých v je v nejbližší době očekáván výrazný cenový nárůst, doporučujeme u projektů, které jsou zatím ve stádiu příprav, aktualizovat stavební rozpočty na nejnovější cenové hladiny a i ty, pro jistotu, rozumně navýšit. Vyhnou se tak problémům s nedostatkem finančních prostředků na realizaci,“ doporučuje Kubík.