20. června 2022
Aktuality
10. 6. 2022 se tisíce obcí do 10 tis. obyvatel, které loni na konci roku předkládaly své žádosti na opravy místních komunikací, sportoviště či veřejné budovy, konečně dočkaly. Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo výsledky hodnocení žádostí, přičemž se opět ukázalo, že zájem o dotace mnohonásobně převyšuje vyčleněnou alokaci.
„Podpora rozvoje regionů 2019+“ se dělí na dva základní podprogramy – „Podpora obnovy a rozvoje venkova“ (pro obce do 3 000 obyvatel) a „Podpora obcí s 3 001 – 10 000 obyvateli“.
Pro rok 2022 bylo pro obce do 3 000 obyvatel určeno k rozdělení 1,44 mld. Kč, při průměrně požadované dotaci 3 029 524 Kč by tyto prostředky uspokojily 475 projektů.
Druhý podprogam disponoval alokací 700 mil. Kč, při průměrně požadované dotaci 5 807 751 Kč mohlo být podpořeno 120 projektů.
V ČR přitom bylo k 31. 12. 2020 (datum rozhodné pro počet obyvatel uváděný v žádosti) 5 804 obcí do 3 000 obyvatel a pouze 325 obcí je v rozmezí 3 001 – 10 000 obyvatel. Pokud je výzva celého programu zaměřena primárně na podporu aktivit malých obcí s nízkými rozpočty, jak naznačují kritéria pro hodnocení, je již základní alokace pro oba podprogramy rozdělena nevhodným způsobem.
Přihlédneme-li k cca dvojnásobně vysoké požadované dotaci u projektů „velkých obcí“, měla by tedy alokace pro druhý podprogram tvořit nejvýše 10 %, aby byly prostředky rozděleny ve správném poměru. Alokace pro „malé“ obce by tak byla o téměř 0,5 mld. korun vyšší. Což by bylo vhodné jak vzhledem k počtu potenciálních žadatelů, tak proto, že je zde podporováno více aktivit.
A nyní již ke statistikám úspěšnosti za oba podprogramy.
Jak je zřejmé, rozložení počtu podaných projektů odpovídá předchozí úvaze – „velké“ obce podaly zhruba 10 % projektů, „malé“ 90 %.
Největší zájem byl tedy v obou podprogramech o rekonstrukce místních komunikací, poměrově nejvíce žádostí pak bylo schváleno v rámci obnovy sportovní infrastruktury. Zde však zjevně hraje velkou roli nízký počet podaných projektů.
Průměrná úspěšnost „malých“ obcí byla 17,35 %, „velkých“ pak 32,60 %, tedy téměř dvojnásobná. I to je však dáno jednak nedostatečnou alokací programu, jednak nepoměrným rozložením alokace mezi podprogramy.
Žadatelé s projekty, které byly zařazeny do zásobníku, nemusejí v tuto chvíli ztrácet naději. Ministerstvo pro místní rozvoj usiluje o dodatečné navýšení alokace obou podprogramů, aby bylo možné podpořit i co nejvíce těchto „náhradníků“. Je ovšem otázkou, kde v současné situaci státního rozpočtu chce ministerstvo další zdroje najit.
Případná meziroční srovnání není vhodné aplikovat, jelikož mezi bodovací kritéria se řadily například i velikost a rozpočet obce (čím méně, tím lépe), což se podílí na každoročně jedinečné skladbě dotací. U každé z hodnotících kategorií pak bylo zveřejněno maximální množství dosažitelných bodů, nikoliv však detailnější pokyny, jak budou rozdělovány. Pro objektivní srovnání by bylo tedy třeba zohlednit i výše uvedená neovlivnitelná kritéria.
Poměrně velkým nedostatkem programu je nemožnost formálních oprav. Pokud tedy žadatel něco špatně pochopí, ne zcela přesně doloží či se dopustí jiného drobného pochybení, je jeho projekt automaticky vyřazen. Důvody vyřazení jsou mu pak sděleny prostřednictvím datové schránky, nicméně známe případy, kdy na podobné vyjádření čeká i několik měsíců od zveřejnění výsledků.
Neúspěšní žadatelé však snad nemusejí zoufat. „Pro rok 2023 jsme připraveni vyhlásit výzvy pro podávání žádostí o dotace koncentrované na nejdůležitější témata. Zároveň je chceme upravit tak, aby bylo předkládání žádostí pro obce a města ještě jednodušší. Vyhlášení těchto výzev je však odvislé od vyjednání dostatečné finanční alokace ze státního rozpočtu pro rok 2023. Tento program však patří mezi priority národních programů pro samosprávy,“ uvádí ministr Ivan Bartoš v tiskové zprávě MMR.
Snad tedy i v případě formálních hodnocení se situace zlepší.