V půlce června spustilo Ministerstvo průmyslu a obchodu dva dotační programy na podporu digitalizace a automatizace v podnikání: Digitální podnik a Virtuální podnik. Obě výzvy jsou financovány z Národního plánu obnovy. Poběží do poloviny září a celkem je na ně vyhrazeno 2,1 miliardy korun. Pojmenování programů může být zavádějící a mnozí zájemci mohou být na vážkách, který z programů zvolit. Pokusíme se tedy obě výzvy a zejména jejich odlišnosti přiblížit.
Nejprve si shrňme základní fakta, která mají programy společná:
- Příjem žádostí: 16. 6. 2022 – 16. 9. 2022
- Podporované aktivity:
- Podpora digitální transformace firmy
- Logistické a skladové technologie a ostatní nevýrobní technologie
- Vnitropodniková konektivita
- Kybernetická bezpečnost
- Jednorázová školení (certifikační proces) a nezbytné pomůcky nutné pro získání mezinárodních certifikátů v oboru IT a ekologické udržitelnosti budov
- BIM a CDE systémy poskytované jako služba pro vytváření digitálních modelů ve stavebnictví a příbuzných oborů
- Vytvoření digitálního dvojčete či obdobné studie, která by verifikovala uskutečnění procesu digitální transformace
- Žadatelé: podnikatelé bez rozdílu velikosti, toto však neplatí bezezbytku, jak si uvedeme níže
Jak již bylo zmíněno, oba programy jsou zaměřeny na podporu digitalizace a automatizace podnikatelských společností, shodné jsou i podporované aktivity.
„Základním rozdílem je, že zatímco Digitální podnik podporuje komplexnější větší projekty digitalizace, které nesmějí být realizovány v Praze, přičemž v případě velkých podniků jsou z podpory vyloučeny rovněž projekty realizované v krajích Jihočeský, Jihomoravský, Plzeňský, Středočeský a Vysočina. Virtuální podnik je určen pro menší projekty bez omezení místa realizace, tedy i v Praze a bez omezení na velké podniky,“ osvětluje Lukáš Nevěděl, projektový manažer Erste Grantika Advisory, a.s.
Vyjma územního omezení jsou v případě Digitálního podniku vyloučeny z podpory i některé oblasti podnikání:
- zemědělství, lesnictví, rybolov, akvakultura (CZNACE A 01, A 02, A 03),
- uhelný průmysl (CZ NACE B 05, C 19.1),
- odvětví oceli,
- průmysl výroby syntetických vláken,
- stavba lodí (CZ NACE C 30.11),
- doprava a související infrastruktura (CZ NACE H 49, H 50, H 51),
- výroba a distribuce energie a energetická infrastruktura (CZ NACE D 35).
Kromě prvovýroby (CZ NACE A 01, A 02, A 03) jsou zbylé činnosti v rámci Virtuálního podniku podporovány.
Dalším významným rozdílem je rovněž velikost a míra dotace, kterou je v jednotlivých programech třeba získat:
„V případě Virtuálního podniku je podpora opravdu poskytována formou de minimis,“ doplňuje Lukáš Nevěděl. „V rámci tohoto režimu mohou podniky v průběhu tří let čerpat až 200 tisíc EUR, v případě dopravců je pak tato celková výše poloviční. Je však třeba si uvědomit, že tento limit je již několik let určen nejen pro žadatele, ale sčítají se vyčerpané prostředky i za všechny propojené podniky, tedy zjednodušeně ty, které mají s žadatelem více než 50% vlastnickou vazbu. Je třeba si proto ověřit, zda a kolik „spřízněné“ podniky v tomto režimu čerpaly. Zejména nyní, v „pokovidovém“ období, jelikož například mnohé dotační kompenzace na pracovní místa byly přidělovány právě v tomto režimu. Pokud by měl tento limit z větší části či zcela vyčerpán, stává se pro něj tento program nevhodným.“
Novinkou oproti loňské obdobné výzvě z Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost je nutnost doložit výstup z absolvování online testu digitální zralosti. Jsou k dispozici tři verze testu od různých poskytovatelů, žadatel si může vybrat. Úplný přehled odkazů na tyto testy je uveden v kritériích pro hodnocení.