Úspory energie jsou jednou z prvních podporovaných aktivit Operačního programu Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost (OP TAK) s vyhlášeným příjmem žádostí. Za první čtvrtletí bylo podáno již 143 žádostí za cca 780 mil. Kč. Celková alokace výzvy je přitom 10 miliard. V současné probíhající energetické krizi je tedy dobré si položit otázku, zda za relativně nízkým zájmem stojí nedostatečná příprava potenciálních žadatelů, nebo je třeba hledat příčinu v samotném nastavení programu.

Česká bankovní asociace (jejímž členem je i Česká spořitelna a Erste Grantika Advisory (EGA) je členem jedné z jejích pracovních skupin) a Asociace malých a středních podniků ČR, které jsou součástí poradních orgánů při nastavení a implementaci OP TAK, provedla v tomto smyslu poměrně podrobnou analýzu zkušeností podnikatelů, jejich zástupců, poradců a energetických specialistů. Tento průzkum ukazuje, že podmínky Výzvy se ve stávajícím znění významně odchylují od podnikatelské a energetické reality a potřeb v ČR, které se od doby příprav a schvalování OP TAK zásadně změnily v důsledku několika navazujících krizí (zejména pandemie COVID, ozbrojený konflikt na Ukrajině a s ní související energetická krize).

V rámci těchto zjištění byla rovněž identifikována a nejvýraznější místa, kde se současné nastavení programu odchyluje od reality:

• Podmínka minimální úspory primární energie z neobnovitelných zdrojů ve výši min. 30 %.
  Tato podmínka je prakticky nedosažitelná pro ty podnikatele, kteří ke své činnosti v minulosti přistupovali s péčí řádných hospodářů a své provozovny v předchozích obdobích průběžně modernizovali a investovali do zvýšení jejich energetické efektivity, přičemž ani taková opatření nejsou dostatečná pro schopnost čelit aktuálním dopadům energetické krize.
  Praxe navíc ukazuje, že tato podmínka je v naprosté většině případů nedosažitelná i pro mnohem více energeticky náročné provozy. Je zřejmé, že zjevně příliš vysoké ambice spojené s maximalizací úspor z pohledu poskytovatele dotace (Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO)) se naprosto rozchází se schopností podnikatelů takové podmínky pro získání klíčové podpory zajistit.
• Úspora energie je stanovena ve výši min. 30 % na budovu. 
  Toto opatření v podstatě zabraňuje výměně zdroje energie bez realizace dalších opatření, které mají na celkovou bilanci úspory (a to zejména emisí CO₂) pouze zanedbatelný vliv a necílí tak na prvky energetické bezpečnosti a snižování závislosti na plynu.
• U každé budovy areálu i pořizované technologie se úspora kalkuluje samostatně. 
  Z podpory tak vypadnou opatření (například zateplení dílčí budovy areálu), která samostatně povedou k energetické úspoře nižší, než 30 %, ačkoliv v komplexní podobě projekt vykáže úsporu energie 30 % a více.
• Výkon instalovaného FVE systému je omezen na max. 30 % úspory. 
  V době současné energetické krize a nuceného odklonu od plynu jako takového by bylo vhodnější limit navýšit na 50 %. Toto opatření by zároveň vylepšilo celkovou bilanci projektu při zachování rozumného nastavení úspory primární energie a podpořilo energetickou bezpečnost a nezávislost.
• Při výměně zařízení se ve vztahu k úspoře posuzuje Absolutní produkce toho zařízení (tedy reálně vyrobené ks/rok) nikoliv Výrobní kapacita (tedy max. vyrobených ks/hod.). 
  Toto nastavení je v rozporu s minulou praxí. Je těžko kontrolovatelné, potenciálně velmi rizikové a omezující rozvoj firmy.
• Způsobilá částka 25 000 Kč/GJ nereflektuje aktuální situaci na trhu a nebyla aktualizována již 7 let. 
• Stále platí, že energetičtí specialisté nemají metodickou oporu pro výpočet alternativní investice.

Abychom však nebudili dojem, že zmiňovaná výzva je spojena pouze s negativy, je třeba uvést i pozitivní výsledky.

„V návaznosti na probíhající příjem žádostí o dotaci v programu Úspory energie jsme identifikovali oblast vyznačující se nejvyšší úspěšností, a tou je obměna technologií. Současné podmínky dotačního titulu v rámci modernizace technologického vybavení vycházejí ze dvou základních podmínek, kterými je min. úspora energie ve výši 30 % a současně žádné či minimální navýšení výrobní kapacity,“ svěřuje se se svými zkušenostmi Petr Vikuk, manažer obchodní sítě EGA.

„Výborným příkladem takto koncipovaného projektu je výměna hydraulických vstřikolisů za vstřikolisy elektrické, kde dochází k úspoře energie ve výši 50 – 70 %. Elektrické vstřikolisy využívají pouze jednu transformaci energie, a to z elektrické na mechanický pohyb, kdežto hydraulické stroje potřebují transformací více, což vede k podstatně vyšší konečné spotřebě energie.

Vedle prosté výměny technologií se velmi často setkáváme také s využitím možností modernizace současných technologií za účelem snížení energetické náročnosti formou osazení frekvenčními měniči, které dokáží regulovat otáčky motoru plynule téměř od nuly až po potřebné jmenovité otáčky, čímž opět pomáhají ke snižování spotřeby energií.

V případě zájmu o detailnější informace k dotačnímu titulu, který může přinést dotaci až 65 % jsme klientům i kolegům v korporátních segmentech plně k dispozici,“ dodává Vikuk.